...po půl roce zase zpět v mém blogovém světě.

Jaro,jaro..kde jsi? =(

14. února 2011 v 21:32 | L. |  *Den za dnem..?* =)
Už vážně chci,aby bylo jaro..aby bylo krásně teplo,všude bylo všechno zelený,abychom mohli veškerý výpadky argumentovat tím,že na nás jde jaro =D.
Zimu mám ráda,ale musí to být taková ta zima,kdy je všude hromada krásnýho bílýho sněhu,né to neidentifikovatelné cosi,co je teď..no..já bych to identifikovala a pojmenovala,ale nechci bejt sprostá žeano.


slunce..

/mnou foceno někdy vloni na jaře/

Nesnášim sníh padající ze střech! Včera si to jdu pěkně po městě ze školy a najednou už jenom slyšim a poté cejtim,jak na mně letí taková hromada.Naštěstí jsem byla v pohodě,ale co mě dožralo bylo to,že za mnou si šla partička kluků z o dva roky vyššího ročníku a místo toho,aby se třeba jen ze zdvořilosti zeptali,jestli jsem v pohodě,tak se mohli potrhat smíchy..Asi jsem moc náročná a po dnešních lidech bych toho chtěla trochu moc.

Jinak fakt paráda.Dneska mě naši dokopali konečně do nemocnice na kardio.Jelikož mám vyšší tlak,než bych měla mít a naši z toho dělaj hroznou kovbojku..já beru,že to může bejt v nějakých ohledech trochu nebezpečný,když se to nehlídá,ale to byste museli zažít,jak to mamka hrotí.Jsem si tak říkala,že škoda,že z mamky nerostu..to bych neměla svých ubohých 155 cm,ale minimálně dva metry =D (né,že bych toužila po tom dva metry mít).

Dále přemýšlím nad tím,že nechápu,jak můžou být některý lidi takový,s odpuštěním,svině.Myslím,že jsem nedávno vyprávěla o maturáku a kamarádovi,kterej jistou dobu z mé strany nebyl tak docela jen kamarádem.Tenhle klučina se dal dohromady s jednou slečnou.

Slečna je vyhlášená "lehká dívka" v našem městě..jsou spolu asi 14 dní.V pátek jsem navštívila další maturák,kde oba dva byli.Jen tiše jsem pozorovala situaci,protože se mi něco nezdálo.Přecijen mi do toho nic není,ale s tím klukem jsem se od minulýho maturáku dost zkamarádila..ta jeho slečna na něj úplně kašlala a úplně s klidem se tam "plazila" po ostatních klucích..pak jsem nějak náhodně šla na bar a našla jsem tam toho mýho kamaráda,říkejme mu třeba H. úplně hotovýho..v ruce držel lístky od šaten.Jeden byl jeho a druhej tý jeho slečny.A zíral na ně takovým prázdným,bezradným pohledem.Nevěděla jsem co říct..on nevěděl,co by mi řek..jen sme tam tak smutně stáli a střídavě koukali  na sebe a na ty lístky,co držel v ruce...ale přitom jsme asi oba věděli která bije.Po 10ti minutách zarytého mlčení mi rozřesenym hlasem řek,ať ty lístky rozpočítám,že neví,kterej je jeho.Trefila jsem ten jeho..nakonec na mě hodil takovej nic a zároveň všeříkající pohled,vzal jeden ten lístek,vtiskl mi ho do dlaně a poprosil mě,abych ho dala tý jeho slečně.."Omlouvám se,děkuju..ahoj"   .... a odešel... "ahoj..",bylo jediný,co ze mně vypadlo..a tak jsem tam stála,mísil se ve mně pocit smutku a vzteku...a beznaděje,protože jsem nevěděla,jak mu pomoct.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MimushinQa MimushinQa | Web | 14. února 2011 v 21:51 | Reagovat

Ahojky. Veľmi, veľmi pekne by som ťa chcela poprosiť o pomoc. Prosím je to veľmi dôležité. Viac info je na mojom blogu. Ďakujem veľmi pekne :)

2 Babe Babe | 1. dubna 2011 v 20:09 | Reagovat

Jaro šlo do hospody!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama