...po půl roce zase zpět v mém blogovém světě.

Kdo je vlastně kamarád?

11. prosince 2010 v 20:48 | L. |  *Myšlenky..*
(já a ti nej)

Brouzdala jsem po blozích a hodně mě zaujal článek Taychi...ta holčina má naprostou pravdu..nějak jsem se rozhodla se tu o tom také zmínit.Doufám,že to Taychi nebude vadit,pokud ano,omlouvám se =)

Přemýšlela jsem "Kdo je vlastně kamarád?" ... já si myslím,že kamarád je dost široký pojem..Není kamarád jako kamarád.Koho považujete za kamaráda? Já rozlišuji kamarády a přátele.Kamarád je pro mě člověk,se kterým se znám,mluvím s ním,ať už často nebo málokdy,na tom nezáleží.Ale nedůvěřuji mu.Hm.Nedůvěřuji,je také silné slovo..kdyby mi to takhle někdo řekl,pochopila bych to asi tak,jakože mi ten člověk něco provedl a tak k němu nemám žádnou důvěru,že mi dal důvod mu nedůvěřovat..takže to upřesním,co tím myslím..tím,že mu nedůvěřuji nemyslím,že by mi dal důvod mu nedůvěřovat,ale spíše mi zatím nedal úplný důvod mu důvěřovat...Jo.Je to zamotané,pochybuju,že to někdo pochopí,ale třeba jo.Nevím,jak to jinak vyjádřit.
Přítel je pro mě člověk,se kterým už jsem něco zažila,který mi rozumí,kterému mohu věřit..ráda bych řekla,že přátel mám hodně..Asi bych je dokázala spočítat na prstech.Ale ne.Tohle zní hodně nevděčně,já jsem za své opravdové přátele ráda..
Bohužel dobrých lidí,které jsem brala jako přátelé ubývá..a třeba to nemusí být samotným člověkem,ale něčím,co ho ovlivní..živej příklad jsou někteří lidi od nás ze třídy...byli to ti nejlepší a stále jsou,někde v hloubi duše určitě..ale začli pít,kouřit..na tom ovšem není nic špatného,děláme to všichni..dokud to nepřejde hranice a nevrazíte nebo někdo nevrazí vám nůž do zad..

Lidi byli vždycky svině,to nepochybně..někteří..ale když srovnám dobu byť jen před třema rokama s tou nynější? Kam ty vztahy spějou..tenkrát když se dva lidi pohádali,dokázal jeden přijít za druhým,vyříkat si to s ním a nakonec si s ním podat ruku na usmířenou.Dneska? Je tu ta pitomá síť facebooku,které jsem mimochodem taky propadla,ale nenechám si jí zavírat oči.Skoro denně čtu statusy typu "Achjo..pohádala se s *někým*,doufám,že mi odpustí" ... copak si to nedokážou lidi říct do očí??? Nebo "má neskutečně ráda a děkuje *někomu*" ... copak už si lidi neumí říct co cítí???
Je to smutný.Ale čím víc toho píšu,tím víc si přijdu,že tu zbytečně plácám písmena,slova a věty..Je to jako do větru,dokud si to neuvědomí lidi sami,slova sou zbytečný..

Zase se mi stalo to,jako vždycky..zas sem se dostala jinam..
Sakra.
Omlouvám se,jestli budete chtít vrátit těch pár minut,co jste strávili nad čtením tohohle článku..
L.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann~e Ann~e | Web | 11. prosince 2010 v 21:24 | Reagovat

Přítel je pro mě opravdový kamarád a kamrád jsou všichni ostatní, které mám, byť jen minimálně ráda. Tam se to taky dělí, ale už ne tak výrazně.

Já občas taky napíšu neurčitě, ale spíš, než ze strachu to říct/napsat jemu, tak abych "neurazila" ty ostatní a abych nemusela vypisovat. Používám to ale jen na blogu.

2 Benda z Monia Benda z Monia | Web | 13. prosince 2010 v 19:55 | Reagovat

Tak nějak souhlasím. Ale rozhodně to důvěřování a ne JDE pochopit. Třeba já to zvládl! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama